19.9.2017 Iva

24.09.2017

Tak je to tady zase. Podzim, škola, bacily, nemoci...
Bohužel se stalo to, čeho jsme se tolik obávali. V pondělí večer začal Kubík teplotovat a spustila se mu rýma. Jasně, běžný jev, ale v kombinaci s hlubokou neutropenií je to velmi vážný stav.
Brzo ráno jsme vstali, vypravili Fildu do školy, a vyrazili do Brna. Tušili jsme, že to nebude jen tak, a sbalili jsme s sebou nejnutnější věci. Kubík už nebyl ve své kůži a výjimečně nenosil všechny hračky do kufru. Terezka nám téměř celou cestu dávala najevo, že cestování fakt nesnáší. Kdo zažil, dá mi za pravdu, že s plačícím dítětem je cesta nekonečná. Bohužel to nejde jinak.
V nemocnici jsme se dozvěděli, že Kubík v už tak nízkém krevním obrazu upadl ještě níž a má zvýšené CRP. Hospitalizace je tedy nevyhnutelná.
Kubík dostává antibiotika, a budeme čekat na výsledky všech odběrů a stěrů, snad se potvrdí jen viróza.
Po třech měsících relativního klidu je tady zase ten pocit... Bezmoc, strach, obavy... Vždy si vybavím těch prvních pár dní na začátku léčby, kdy jsme nevěděli, co bude. Je to tak těžké, už nikdy se nepřestaneme bát. Iva s rodinou